Vím, že ne všechny zvrácenosti, o kterých se dočteš, se ti budou líbit, ale možná se najdou takové, které tě potěší nebo dokonce i zaujmou, což je ostatně mým cílem.


Srpen 2017

Jak jsem málem přišel o oko

2. srpna 2017 v 21:40 | Dave Dees |  Moje sexy cesta životem
Ještě pořád to nemohu rozdejchat. Jedu do práce, spěchám, nestíhám, chytnu dvoje závory (jak jinak...). Nakonec ale nějakým zázrakem přijedu včas. Vypnu babetu. Jdu ji parknout do garáže. Odendávám si notebook z nosítka (Přidělal jsem ho gumicuky, aby nevypadl). A najednou rána.



Gumicuky jsem natáhl až moc, a když jsem se je v garáži pokusil sundat, praskly. Švihlo mě to do obličeje. To byla taková rána. Myslel jsem, že mi to rozřízlo tvář. Strašně mě to pálilo a bolelo. Guma mě sekla jen pár milimetrů pod oko. V hlavě mi proběhlo, že mi to málem vypíchlo oko, že jsem mohl být jednooký..

Neměl jsem ale moc času o tom přemýšlet, protože potom nastala bolest tváře. Utíkal jsem rychle na recepci kouknout se do zrcadla. Tvář jsem měl celou fialovou a napuchlou. Jak kdyby mě někdo zmlátil včelím úlem.
A vzhledem k tomu, že mám celý týden na recepci pracovat, nebyla to dobrá zpráva. Rychle jsem si namočil kapesník a aspoň trochu ránu zchladil. Potom přišla druhá recepční, která mě ještě zjebala za to, že jsem přišel pozdě (přitom jsem tam byl 15 minut předem a na recepci jsem byl 2 minuty před začátkem mé směny), ale to je zase jiná kapitola...(PS: Hned v dalším článku jí to pořádně osolim! Těš se krávo jedna zku****á, šetřit slovy na tobě nebudu! :D)

Hned co odešla otevřel jsem notebook a jednou rukou napsal tenhle článek. Druhou si totiž přidržuju kapesník na tváři :D Takže tenhle článek píšu už dobrou půl hodinu :D


Každopádně vtipkování teď stranou! Vím, že mě asi nebudete brát vážně. Ani já bych asi takové varování typu: dávej na sebe pozor, nebral vážně. Ještě před hodinou bych jen odpověděl! "jojo" a jel dál. Ale teď po osvícení gumicukem mám úplně jiný názor. Pořád nemohu uvěřím tomu, že jsem mohl přijít o oko. Porád si představuji, co by se dělo dál. Jak bych bulel, byl v nemocnici, byl nešťastný a bylo by to všechno v háji.

V jedné sekundě se málem změnil celý můj život. Můj anděl strážný, ano on, věřím ,že to byl on mi už několikrát zachránil život před totální katastrofou. Děkuji ti moc!

Abych tedy to mé dlouhé krandání shrnul. Buďte opatrní, nikdy nevíte co se kdy může přihodit, i ta banální věc se může stát osudovou. Já ještě dopadl skvěle, ale jsou lidi, kteří takové štěstí neměli. Vím, že se to lehce říká a já bych taky nevěřil, že mi zrovna takováhle aktivita přivede takové problemy, ale bohužel je to tak.

Děkuji moc za přečtení článku. Doufám, že jste si z toho něco vzali. Těším se na Vás u dalšího článku, který snad už bude z jiného šálku kávy :)

Dave Sharm