Vím, že ne všechny zvrácenosti, o kterých se dočteš, se ti budou líbit, ale možná se najdou takové, které tě potěší nebo dokonce i zaujmou, což je ostatně mým cílem.


Březen 2016

Pudy, sex a hromadění moci

30. března 2016 v 19:27 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek. Ale co se týče prázdných prožitků, patří k nejlepším."
Woody Allen
No? Co říkáte? Štěstí se vyvinulo jako odměna. Pokaždé, když se člověk přiblížil svým dvěma biologickým cílům (přežít a rozmnožit se), dostal svou dávku. "Každého činí šťastným něco jiného" je vlastně mýtus. Každého činí šťastným sex a hromadění moci. Zní to nestydatě, ale profesní růst, vyšší plat, lepší oblečení, noví přátelé, úspěch ve svých koníčcích, získávání odbornosti - to vše je hromadění moci a činí nás to šťastným, protože je to pro nás evolučně výhodné. Je už pak jedno, jestli se prosadíte jako vědec nebo sportovec, z našeho pohledu je to totéž.

Lucidní snění

21. března 2016 v 21:09 | Dave |  Davovi úvahy
Lucidní snění? Co je to? Nějaké zaklínadlo? Spíše ne. Jedná se o sen. O sen, který můžete ovládat. Pokud si ve snu uvědomíte, že sníte jedná se o tzv. Lucidní snění. Jste schopni ovládat sen a porušovat fyzikální zákony. Můžete létat, procházet zdi a cokoli co si jen dovedete představit.
Normálnímu člověku se zdá 8 až 10 snů za noc. To je opravdu spoustu snů a zvlášť když si uvědomíme, že 1/3 života prospíme. Je to promarněný čas pokud jen spíme. My ale sníme a bohužel si většina lidí své sny nepamatuje a ani jim nedává velikou váhu. To je chyba. Sny reflektují naše pocity a stavy. Cítíte, že jste ve stresu? Vaše sny budou stresově náročné. Bojíte se? I vaše sny budou pochmurné.
Pokud si pamatujeme naše sny nebo si je dokonce zapisujeme, můžeme z nich vyvodit mnoho věcí. Jedná se o jakýsi pohled do našeho vědomí. Když porozumíme tomu, co se odehrává u nás v hlavě, jsme schopni lépe poznat sami sebe.
Pokud jsme se dokázali dostat až sem. Je to veliký úspěch! Mnoho lidí to ani nezkusí. Radši hledají nějaké babské rady na internetu nebo utratí nehorazné sumy za protistresové tablety, místo toho aby zkusili metodu, která je nic nestojí. Dobrá tedy, zapisujete si své sny, to je skvělý krok k dosáhnutí lucidního snění.
K tomu abyste ovšem dosáhli takového snu musíte si uvědomit, že sníte. Říká se tomu tzv "test reality". Například si přečtete nějaký text, obrátíte zrak jinam, přečtete si text znovu a text se změnil. Jedná se tedy o sen a ne o realitu. Takovýchto způsobů existuje více. Můžete třeba zkusit prostrčit ruku zdí a pokud to nepůjde jsme v realitě, pokud ji opravdu prostrčíte jste ve snu.
Přeji hodně štěstí s lucidním snění a pokud vás toto téma zajímá více na internetu najdete spousty odkazů a rad k jeho dosáhnutí. Hodně štěstí a napište jak jste dopadli.

Král šamanů

21. března 2016 v 20:55 | Dave |  Moje sexy cesta životem
O velkých prázdninách jsem dostal obrovskou dávku nostalgie a chtěl jsem se kouknout na všechny seriály mého mládí, hlavně tedy na Krále Šamanů. Bohužel české záznamy na internetu už nenajdete, protože jsou blokovány a odstraněny. Naštěstí se to vše odehrálo před rokem a to ještě na YouTube nebyli tak přišní. Měl jsem tedy možnost zhlednout všechny ty krásné díly tohoto milovaného seriálu. A řeknu vám, že to kurva stálo za to. Žasnu nad tím kolik moudrosti a poučení se skrývá v takovýchto dětských sci-fi pohádkách. Je to až k neuvěření jak se opovrhuje pohádky, které nás učí důlěžitým principům života.
Mám v plánu si stáhnout do počítače všechny tyto záznamy a zpomínky, aby mi je už nikdo nemohl vzít a já si mohl připomenout tyto krásné chvilky kdykoli budu chtít.

Rozpis na víkend

17. března 2016 v 17:02 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Pátek - seminárka - vysrat se na to a udělat jí z neděli na pondělí
- přespávačka - z pátka na sobotu - nespat - kalit - neumřít
Sobota - učení do školy - pokusit se na to nesrat
- večer - kalba - nepít už to zkurvený bílý víno
Neděle - spát až do oběda
- vymazat z facebooku všechny opilecky fotky na kterejch jsem byl v průběhu dvou dní označen
- smiřít se s tím, že je za pár hodin zase škola

Vyčerpáán

16. března 2016 v 18:03 | Dave Dees |  Moje sexy cesta životem
Rád bych napsal "Konečně", ale musím se zklamat. Práce a učení ještě někončí. Ano, vrátil jsem se z devítihodinové vyuky, abych usedl k protokolům z fyziky a poté naladil na Vylučovací soustavu člověka z které píšeme zítra. I přesto jsem si ale našel čas a napsal jsem vám jak moc jsem unavený :(
Naštěstí dnešek měl i spoustu světlých stránek, které jsou zastiněni stíny vyuky. Pomalu ale jistě dočítám knižku, kterou jsem si půjčil a která mne náramně baví. Bohužel můj nedostatek volného času mi kazí úplně všechno. Aspoň, že už jenom týden.

Trocha historie

15. března 2016 v 17:30 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Náhodou jsem projížděl své téměř rok staré školní poznámky a objevil jsem tam tenhle archaický spisek. Většina z něho už asi není tolik aktuální, ale poslouží to jako dobrá retrospekce mého myšlení.. :)
Dneska jsem vstal s pocitem, že dnešní den bude ehm ehm průměrný…
Samozřejmě, že se to zase celé posralo! Den ve škole byl sám o sobě ehm ehm průměrný..No bohužel mám ve třídě takové spolužačky, které neznají jiný pohled než takový vražedný..Víte co tím myslím ne?
Kouká se na Vás jako by jste byly naprostý kokot, že ona je prostě bůh a vy jste nula..Tohle přesně znám. Dneska na mě tak koukali dvě spolužačky a ještě jeden větší kokot co by to se svou inteligencí možná dotáhl za koňské sedlo. Ten kluk se jmenuje Lukáš a je to jak jsem již řekl totální píča..
Jeho ego je výš než mezinárodní stanice ISS. Prý na něj dokonce chodí koukat ženy z vesnice když seká dřevo bez trička..Ano, uznávám, že ty ženy jsou vlhké jako ubrousky, které má každý kluk na svém stole když sleduje novou epizodu CzechStreet. Ovšem zvlhly maximálně tak smíchy, divim se, že tam neteče nějaká nová řeka, protože to musí být vskutku velkolepá podívaná. Měl jsem sto chutí mu říci, že i jeho péro má větší rozum než on, ale uvědomil jsem si, že žádné nemá..Nechal jsem to být a odložil svou mstu na jindy.
Další dvě spolužačky jsou taky totalně vymatlaný. Člověk se snaží být slušný, ale co je moc to je moc.. Už mě svými pohledy serou tak moc. Že jsem se rozhodl jednat.
Dříve bych to nechal plavat a nechal bych je napokoji..Ale od dneška si připravím jak vtipně zareagovat a ty kokoty setřu až tak, že mě povýší na uklízečku.
Jsem rád, že jsem to ze sebe dostal ven a začal konečně jednat..Uzavřu tedy tento epilog svou novou povinností.
"Tvůj osud je zpečeťen, neboť kdykoli se objeví nepříjemná píča, povstanu abych ji zkazil den a udělal z ní píču ! "
Pokuď to ovšem bude hezká svině můj penis vyhlásí vlastní pravidlo:
"Tvůj osud je zpečeťen, neboť kdykoli se objeví kundice, povstanu abych ji ojel! "

Totální píča

15. března 2016 v 17:26 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Ty vole, dneska, to byl den. Znáte ty holky, většinou mažoretky, kterí jsou totálně vypatlaný. Ale ne normalně vypatlaný. Oni jsou totalní krávy. Třeba dneska. Máme psát z angličtiny a my jsme se na to zase totálně vysrali. Já teda neúmyslně, protože jsem o nich ani nevěděl. No, takže jsme šli za učitelkou a ta, že nám to promine jen když si s ní Richard zapícha...
Obětoval se pro kolektiv, ale noční můry z toho má doteď. Vrátili jsme se tedy jako hrdinové do třídy a já slavnostně prohlásil, že nepíšem.
"Vy jste totální čůraci, my se to jak debilové učíme a vy, kokoti, to zkazite jen protože jste se na to vysrali. Co to jako má bejt"
Takovou reakci jsme upřímně čekali a Richard se tý hloupý krávě vysmál přímo do ksichtu. Jako učitelce na angličitinu se to možná líbilo, i když to co měla na xichtě nebyl výsměch, ale poměrně lepkavá hmota. Mažoretka, zvyklá čelit výsměchům, Richarda ignorovala..
Dobrej den, bohužel, jí zítra uvidime zas..Co už...

Dem si sednout!

12. března 2016 v 12:45 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Skončila škola a já se šťasten vracel domů. Zázrakem se mi podařilo přežít pátek, aniž bych dostal špatnou známku, takže byl důvod proč slavit. A taky, že se slavilo. Šli jsme si jako třída sednout, tedy spíše tak 1/4 třídy, protože zbytek sedí doma u počítače a líbí se jim nudit. Nakonec tedy skupina deseti nejlepších vyrazila na bowling, kde bylo všechno plný a zarezervovaný. Tak jsme tedy našli útočiště v Mexitě, kde jsme to pořádně rozjeli!
Všechno to začalo našim příjezdem do města v autobuse, kde se naše skupina rozdělila na dvě poloviny. Jedna šla do Texu na jídlo a ta druhá šla do Mexity. Já patřil k té druhé a v Mexitě na nás už čekala Bárush a Kiki. Obě dvě měli objednáno a já s Ottofu si teprve prohlíželi menu. K jídlu jsem si nic nedal, protože jsem fakt hlad neměl, tak dal jsem si bíle víno na doporučení Kiki. Po pár skleničkách přišli další členové naší mazácké party a o hodinu později se připojil zbytek, kterej se vracel z hokeje. Naši prej zase hráli hovno a dostali nakládačku. Takže jsem naštěstí o nic nepřišel.
Alkohol mizel po litrech, skleničky cinkali do rytmu AC/DC a zábava jela na plné koule. Bylo to skvělý až na to, že byla půlnoc a v Mexitě už zavírali. Nezbývalo tedy než se přesunout jinám. Zvolili jsme KB, jeden nonstopáč, kde jsme to už spíš pochilovali, protože nám došel love na chlast. Jízda končila kolem třetí ráno, kdy jsme si zavolali tágo.
Doma jsem se překvapivě nepozvracel a usnul jsem bezproblémově. Teď, hodinu vzůru, pišu tenhle humus a do rytmu mi hraje místní sbor z 1 světové války, který právě pochoduje na náměstí. Příští pátek jedu non-stop párty v DDM a v sobotu snad zase zakalíme s třídou. Skvělej život, až na tu školu...Co už...

Životní sen a "Jak se máš"

10. března 2016 v 18:25 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
Včera jsem se vrátil dost pozdě domů a místo toho, abych se učil do školy, která je vždycky na prvním místě! :P Jsem si vlastně uvědomil, že můj životní sen je být pilotem. Okamžitě jsem začal jednat! Zavolal jsem Andrewa, který mi dal kontakt na jeho strejdu, co to s letadlama umí a řídí jedno malé letiště. Domluvil jsem si schůzku na pátek, abych dostal odpověď na všechny moje otázky. Až potom jsem zjistil, že vysoká škola na pilota stojí něco přez mega. A nejnižší certifikat na letání není o nic levnější. Takže jsem opravdu nasraný. Myslel jsem si, že můžu být kým chci, ale společnost mi opět dokazuje, že je to pouhý klam.
Stejně jako spousty dalších věcí, které tady nemá cenu vypisovat. Beztak by to dalo, minimálně, na pět knížek. A před chvílí jsem se vrátil ze záchoda. Když jsem tam, tak pěkně seděl, přemýšlel, najednou mobil vydal zvuk a já si řikal:
" Ty vole, kdo mi zas píše."
Napsala mi jedna fakt pěkná kočka, kterou jsem balil před půl rokem a až teď si uvědomila, jakou udělala chybu. To bych jí klidně odpustil a v posteli bych trošku přitvrdil, protože něžnost si zaslouží hodné holky! Ale já už nemám chuť jí balit, takže se bude muset posnažit, protože já jsem zrovna zapnul televizi a jestli se mě dál bude ptát Jak se mám, tak si klidně pustim Teleshopping, protože i to je zábavnější než ta otřepaná, nudná a klasická fráze "Jak se máš."
Chce se mi zvracet, když mi to někdo píše. To jako fakt? Fakt musite začinat konverzace "Jak se máš"? Lidi, jestli někdo z Vás začiná konverzace větou "Jak se máš", tak to o Vás vypovídá jedno. A to jak moc prázdný a nudný život vedete. Ta nuda a prázdnost z Vás stříká jak z nerda, který při basketu šáhne "omylem" holce na kozy. Když je někdo trochu víc populární nebo známější, třeba nějaká pěkná holka nebo kluk, desítky lidí mu denně napišou "Ahoj, jak se máš". Je to stereotyp a nikdy s tím nikoho nezbalíte ani neokouzlíte. Zamyslete se nad tím a jakmile budete mít chuť napsat "Jak se máš" rovnou si dejte pěstí nebo to ten na druhé straně udělá za Vás.

Random Vsuv

9. března 2016 v 17:38 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Oh, ona už je středa? Utíká to dost rychle a já pomalu ani nestíhám psát. Jedu teď docela tvrdej režim, který by se mohl zvolnit o prázdninách, což bude za hoodně dlouho. Nerad píšu takhle vážně a suše, bez vtipu a humoru, ale prostě jsem totálně out of. Nemám sílu fakt na nic a jsem brutáálně unavenej, dokonce ani nemám chuť si vyhonit. Jo! Povedlo se mi udělat uchýlackej forek. Yeeessss!
Děje se toho fakt hodně, jak dobrý věci tak špatný, ale to už k dobrodružství prostě patří! Sayonara!


Zombie-apokalypsa

6. března 2016 v 17:51 | Dave |  Davovi úvahy
Jo jasně, všichni známe ty filmy, ale ve skutečnosti to přijít nemůže. A víte co? Asi máte pravdu, ale to samé platí i o spoustě dalších teoriích. A tak, nehledě na realnost tehle apokalypsy, se s vámi pokusím promyslet, co by bylo nejlepší dělat, kdyby udeřila zombie apokalypsa.
Nenechte se ale mýlit, apokalypsy se nedějí ze dne na den, dinousaři mi odpustí, ba naopak dějí se postupně. Ve filmech často vidíme morovou epidemii, bum, střih a celá planeta je nakažená. Ve skutečnosti by se to šířilo postupně a v největším bezpečí by byly odlehlé místa třeba jako na sibiři. My se ale nacházíme v ČR a nejlepší by bylo sledovat zprávy a pokud by tu byl náznak nějaké hromadné zombie-nákazy, snažte se sehnat co nejvíc vody a konzerv. Musíte ale počítat s tím, že zásoby budou brzy pryč a v supermarketech bude víc lidí než na Vánočních slevách. Snažte se supermarketum spíš vyhýbat, protože nikdy nevíte kdo Vás bude chtít ohrozit a vzít si něco co není jeho. Odejděte z města, nejlépe do nějaké vesnice a držte se co nejdál od lidí. Nikdy nikomu nevěřte, protože vás to může stát život. Zkuste vykopat nějaký přikop do kterého napadají zombící a máte napůl vyhráno. Největší nebezpečí bude asi v lidech, kteří budou chtít to co máte vy. Doporučuji si sehnat nějakou zbraň a všechny ty zkurvený svině rovnou odprásknout.

Muž bez penisu

3. března 2016 v 18:55 | Muž bez penisu |  Davovi úvahy
"Ale pane učiteli, já se fakt nemůžu sprchovat"
"A to jako proč, Bubo, má to snad něco společného s tím, že jsi černý? Slyšel jsem, že černoši mají fakt velkou kládu. Bojíš se snad, že si někdo bude chtít zašermovat? PS: Já se hlásím."
"Ehh, ne pane učiteli, já, ehmm, totiž, já no víte.."
"Ne, dělám si srandu Bubo, samozřejmě, že si s tebou nechci zamečovat, ale tady Bára povídala něco o tom, že má ráda něco silnýho mezi nohama."
"Proto si taky koupila Harleyku pane."
"Ale stejně jí to prý nestačí a ty jsi jedinný černoch v okolí"
"No víte, ale já, ehm.."
"Jo tohle, neboj..Ona má AIDS taky"

Ráno v očích Luka

3. března 2016 v 18:49 | Dave |  Davovi úvahy
Ráno v očích Luka

07:00 - Je to tady. Pěkně se protáhnout, zívnout si pořádně. Pánička vstala a de se ven. Počkat, počkat, vlastně ještě musí nachystat svačinku klukům do školy a já si pěkně požebrám o odřezky. Mmmmm, mňám, musím se pořádně oliznout aby věděla, jak mi to šmakuje. Radši ještě jednou. To by mohlo stačit nebo snad ne? Radši u toho ještě zavrnim. Cože? Co to slyším? Ven? Opravdu řekla deme ven? Juchůůůů, zakroutit ocasem, radostně si poskočit a smířit se s vodítkem.
07:05 - Pche, venku je zase ta posraná čivava. Ne, co to děláš ty, svině jedna trpasličí, to je můj koutek. Tam chcát nebudeš! No co, to si s tou psí koulí místo ksichtu vyřídím potom. Pěkně mu pochčiju plot, hobitoj jednomu. Není nad to se pěkně nasrat po ránu, díky ty zasraná čivavo.
07:06 - Co? To už jako deme domů jo? Sotva jsem si ucvrk a ani na velkou jsem to nestihl. No co, ale doma je přeci jen teplíčko. Táák a teď už jen počkat až ty děcka vypadnou z domu a já si krásně poležím na sedačce. A když mě budou srát tak se tam vychčiju. Já jim dám, zmrdům....

Ranní kapka poezie I.

3. března 2016 v 18:28 | Dave Despou Dees |  Poezie
Cesta do hlubin vzdělání

Škola učivše nás nezbytné,
jak rostou kytky blankytné.

Zvracím už, kbelík plný,
vyprázdnit ho nemá cenu,
zítra přeci začnu znovu.

Vzdělání jak bambus tvrdé,
konstantní, přísné a hlavně křivé.

Nerdi, šprti a všichni vědci,
neznají svět, jsou to chodci.

Neznají jak kamarády mít a ženy milovat,
neví nic, jen logaritmovat.

Svět je pro ně kruté místo a šikana denní chleba,
neví jak bránit se, jak postavit se znova.


On

Kráčí za tebou,
krčí se ve stínu.

Zužován strachem,
cítíš se nyní.

Zaslepen světlem,
odtlačen větrem.

Slepý jsi a přesto jej vnímáš,
myšlenky a vědomí se ztrácí,
již věříš, že existují tací.

Kritiškola

Jak auto řídit, naučit nás mají,
stres, nervy a strach před námi tají.

Odvahu tázat se, nemáme,
neb hloupí jsme a vše již známe.

Peníze strádat, ceny zvyšovat,
a vědomosti splachovat.

Jak připravit nás na provoz,
instruktoři nevědí,
Jak napsat správně zkoušky,
za příplatek povědí.

Láska

Láska, po ní ja prahnu,
písek, poušť, nepopsatelná žízeň.

Srdce bije, hruď se mi svírá,
jak požádati, jak osloviti,
záhada jest.

Ztráta bolí mne,
jen myšlenka,
sžírá mne.

Rodina

2. března 2016 v 16:52 | Dave |  Davovi úvahy
Za to, že si někdo v obchodě koupí 20g hnusného, plesnivého salámu, může nízká cena. Ti lidé potřebují něco, čím nasytí svůj žaludek a svojí rodinu a přestože by se jim víc líbilo kvalitní maso, je pro ně moc drahý. To dáva smysl. Kdybych jezdil karavanem, měl rodinu, kterou bych musel krmit, a skromný příjem, taky by si nejspíš koupil břečky v obchodě.
Ale ne, jak o tom takhle přemýšlím, nekoupil. Kdybych jezdil karavanem, měl rodinu, kterou bych musel krmit, a skromný příjem, ve skutečnosti bych se zabil.

Šprti

2. března 2016 v 16:46 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
Víte, když jsme zrovna šli pěšky z Gaudeamu v Praze, viděl jsem na silnici divnýho chlapa, který řídil Porsche 911. Ten chlap vypadal fakt ošklivě a pravděpodobně se tak i choval, když na křižovatce vytroubil autoškolu.
Nemám k dispozici žádnou statistiku, ale vsadil bych se, že v 911 jezdí celá řada šikanovanejch šprtů. Můžou za to jejich mámy, které jim poradily, aby si našli něco čím vyplní svůj život. Něco jiného než zamykání se na zachodě s časopisem Asijske krásky. Takže z nich nakonec nejsou honiči. A kupodivu, to je právě ten problem.

Deadpool

2. března 2016 v 16:42 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
"Ty vole, jo holky a kluci, zajdem na Deadpoola je to fakt pecka!" řekl Vít. A teď v úterý, když nás odmítli všechny holky, si to valíme do kina v plně naložený pětimístní oranžové kie s playlistem z devadesátek. Jízda byla nebezpečná a to jsem neřídil já. Kupodivu bylo parkoviště docela prázdný, tak jsme zaparkovali, koupili pití v Tescu a propašovali ho směr Deadpool.
U pokladny jsem se pokusil vykšeftovat slevu u kozatky, která se zaučuje a na dotaz jak se má, mi odpověděla:
"Dobře až na tu rakovinu". Z toho se dá jen těžko poznat, jak na tom skutečně je, tak jsem se ji zeptal, kam to dostala."Do prdele,"řekla a tím naš rozhovor skončil.
Rovnou jsem mohl zapomenout i na slevu na popcorn. To mi ale stejně nevadilo, protože jsme se na něj složili. Těšil jsem se ,že budeme mít štěstí a chytneme nějaký dobrý upoutávky před filmem, ale dávají jen samí sračky. Film se nakonec povedl a je to zatím to nejlepší, co jsem v tomhle roce viděl, jedinná věc, která by to mohla překonat, je maximálně tak nějaký německý porno film.