Vím, že ne všechny zvrácenosti, o kterých se dočteš, se ti budou líbit, ale možná se najdou takové, které tě potěší nebo dokonce i zaujmou, což je ostatně mým cílem.


Trapný brigády

20. června 2017 v 22:26 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
Je léto. Čas pařit, relaxovat a...... být na brigádě. Co když, ale máte totálně trapnou brigádu? Co když je až tak špatná, že byste šli raději do školy? Nebo dokonce poslouchali Evu a Vaška? A přesně s takovým problémem se já potýkám.

Nebudu zacházet do detailů, ale řekl bych, že důležitější než peníze jsou lidé kolem vás. A já na ty lidi mám sakra pech. Vsadím se, že kdybych pracoval v armádě můj spojenec mě zastřelí. A kdybych byl prezident byl bych určitě Zeman...Co už...
 

Pálava a gang motorkářů

15. června 2017 v 22:00 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Čáo,

dnes jsem se rozhodl napsat o našem školním, možná 2 roky starém zážitku. Takže se pohodlně usaďte a zavzpominejte se mnou na ty dobré středoškolské časy. (Ano, jsem měsíc po maturitě a už na mě přichází vlna nostalgie).

Abych Vás správně uvedl do děje. Každý rok jezdí třída sexta (druháci) na poznávací pobyt na Moravu. Je to na týden, jezdí tam s námi učitelé biologie a chemie a tak nějak se očekává, že si studenti dají maximálně doušek dobrého vína. (Samozřejmě, že myslím rulandské šedé ročník 1997!)

Po příjezdu byli učitelé velice unavení a tak jsme počkali až si půjdou lehnout a rozjeli jsme mejdlo. Bylo to luxusní! Míchaný alkohol, zábava, striptýz... Ne, samozřejmě vtipkuji, ani přes naše chtive nároky žádný striptýz ani noc nahoře bez nebyla... Ale i tak se jednalo o vydařenou akci.

Bohužel po chvíli se objevil problém..... Alkohol došel..... . Hned jsme svolali radu a okamžitě vyslali chrabré, udatné sedmnáctileté teenagery (tudíž mne, Richarda, Otu a George), aby zachránili situaci. V nedalekém kempu totiž ten večer přijela banda starých a i přesto dost drsných motorkářů. Nám nebylo 18, tudíž jediná šance jak získat tento opěvovaný nápoj byl od gangu seniorů.

'' Dobrý den, my tady máme dvoustovku, nemohli by jste nám něco koupit prosím. Nám nic neprodají. '' řekl Richard nesměle
'' Haha pánové, tak takhle jo? No když přinesete nějaký holky tak jo ''
'' My žádný nemáme '' snažili jsme se krýt spolužačky a nevymenit je za láhev vína.
'' Tak učitelky, pěkně se sukničkou ''
.......... Určitě si dovedete představit jak to dal pokračovalo. Já si to totiž už moc nepamatuji :D Důležité, ale je, že jsme od nich nakonec koupili víno. Na chatě jsme situaci zachránili. To jsme ale netušili, že druhý den se nám to krutě vymstí.

Šli jsme zrovna s učitelkami ráno na expedici, když to najednou z ničeho nic slyšíme:
'' Tak co kluci, jak vám chutnalo víno? Dneska další? '' řval motorkář z rohu hospody.
Koukli jsme se na sebe, zrudli a zbytek už asi znáte. Z ty věznice se jen tak nedostaneme 😀

Noční

14. června 2017 v 21:38 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Dobré ráno všem, kteří se z kvalitních blogů proklikali až sem. Vítám Vás na samotném dně.

Dnešní noc mi vůbec, ale vůbec neutiká. Jsem na brigádě. Na recepci. 12 hodin. Od osmi do osmi a musím přiznat, že je to ta nejdelší noc na světě! Zkoukl jsem 3 filmy a nevím co dál.

Takže se děste! Mé noční výlevy, hlášky a kdejaké žgvance přichází...

Zatím Čáo
 


Pípání

15. prosince 2016 v 15:30 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem

"píp" "píp"
"Ukrad, ukrad. To nee toto ukrad" žvatlala podělaná vietnamka.
"Nic jsem neukrad. Klidně mě prohledejte" říkám nasraně
"Ukrad, ukrad. To ne toto. Projit jednou jeste"
"píp píp"
"Tak co doprdele? Nic nemám" řvu a sundávám si oblečení
"Projit jednou jeste"
"píp píp"

Nevím čím to je. Ale poslední 3 dny pípám ve všech obchodech z kterých vycházím. Paradoxně když do nich vejdu nic se nestane. Ale jakmile odcházím a jsem v obchodě jen proto, abych si prohledl zboží, tudiž si nic nekupuji a odcházím z prázdnou. Začínám pípat.

A proto já, Dave Sharm, slavnostně prohlašuji, že přestávám navštěvovat obchody. Ekonomiko. Zhrouť se!

Vzpomínky ze střední

7. prosince 2016 v 21:33 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem

Ano, ano..Vím..Jsem ještě pořád na střední, tedy gymplu, ale už za 4 měsíce ho opouštím a je mi to strašně líto. Miloval jsem to. Miloval jsem lidi tam. Mé spolužáky. Mé učitele. Dokonce i naší třídu. Uznávám, že byly časy, kdy jsem je všechny nesnášel a přál si, aby shořeli v pekle (nebo, aby aspoň, aby na chvíli byli zavřeni v jedné mistnosti s puštěným CD Evy a Vaška). To bylo dost k úvodu. Teď bude následovat spousta frází, hlášek, kterým nikdo kromě mě a zbytek mého kolektivu nebude rozumět. Jsou to inside joky a jsou prostě legendární!

Třeba dneska:

Kamča ke mně byla otočená zády a já ji chtěl pohladit flaškou přes mikinu. Jenomže mám malé ručičky a nedošáhl jsem na ní. Tedy aspoň jsem si to myslel. Poté se Kamča otočila a usmála se.
Já se udivil a pravil: "Ty jsi to cítila?"
A Ríša v pozadí, zaneprázdněn přípravou učebnic na češtinu:" Coo? Ty sis usral?" :DDDDDDDDDDDDDDDDD

Jednoho krásného dne. Tedy jednu krásnou polední pauzu jsme se já, Jája, Kamča a Ríša přesunuli do studovny. V tu dobu pracovali na naší škole Ukrajinci, kteří blízko studovny něco opravovali. Byli jsme v průběhu velice zajimavé konverzace a najednou Ukrajinec přišel k nám do studovny. Něco žbleptnul. (Asi nějakou ukrajinskou nadávku). Zapojil kabel do elektriky a odešel. Všichni jsme byli udiveni a já se najednou zeptal:

" To byl ukrajinec?"
Kamča: "Cože? To byl penis?" :DDDDD
(Ano, Kamča disponuje obrovským smyslem pro dvojsmysly a i ve slově ukrajinec slyší penis) :DDDD

Kamča si procházela sešit z Biologie a já s Leošem jsme stáli nad ní a koukali do něho s ní. Poté Kamča otočila stránku, protože ji již měla přečtenou. To byla ale chyba. Protože Leoš, král všech králů, ji přečtou neměl.
Zrudnul, nasral se a řekl: "Otoč tu stránku zpátky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" :DDDD

Povídám o přihodě se zubařem a najednou říkam: No ten zubař byl prostě luxusní. Ale potom příjde černoch a dá ti to tam bez rukavic! :DDDDDD

Tohle je jen krátky zlomek co se udál v tomhle roce. Kéž bych nebyl tak zapomnětlivý a pamatoval si hlášky i z předchozích ročníků. Třeba si na to časem rozpomenu. A když ne, myslím, že mi ukrajinec bude stačit! :DD

Příběh žvejky

5. prosince 2016 v 15:08 | Dave Dees |  Moje sexy cesta životem

"Byla jsem tak krásná. Byla jsem ta nejkrásnější orbitka ze všech. A teď jsem tu. Ležím na jakémsi černém povrchu"

--zvuk v dáli--

Zvuk v dáli: "Součást posádky. Součást lodi."
Orbitka: "Coo? Jacku? Si to ty? To je sen? Jsem v Pirátech z Karibiku! Jupíííí"
Další žvejka:"Ne! Jsi na chodníku tupče."
"Já jsem černá žvejkačka a velím tady tomu!"

--mlask--

Orbitka: "Uuuu, něco mě zmáčklo, ale zuby to nebyly."
Černá žvejka: "Nejsi v puse orbitko! Nyní se nacházíš na místě bez vlhkosti. Na místě, kde už nikdy nepocítíš lidský jazyk a nikdy se už neomyješ v jeho slinách"
O: "Neeeee. Já jsem snad v pekle. Proč se mi tohle děje? Prooč?"
Č: "Už nejsi užitečná. Byla jsi vyvrhnuta z ráje.Teď budeš navždy přilepená k zemi. Zčernáš a v asfalt se obrátíš. Splyneš s ním...navždy..
O:"Hmmm. To zní depresivně, placko. Ale mýlíš se. Jedinný pravý vůdce jsem tu já!

Ha jáááááááá


Seznam na ledničce

4. prosince 2016 v 20:54 | Dave Dees |  Moje sexy cesta životem

"Jooooooo mami"
"To ti mám jako na ledničku dávat seznam věcí co máš udělat? To mi jako nejseš schopnej s ničím pomoct?"

---pětiminutová přestřelka názorů mezi Meruňkou a MamaKukou pokračuje--

Mamka tvrdě vyhrává. Meruňka je v úzkých. Balí pár švestek a utíká zpět do svého krytu ve světle monitoru.

Dnes , opět jako každý den, spravedlnost vyhrála. Ale jednou příjde den, kdy Meruňka povstane a srazí mamčinu krutovládu k zemi. Do té doby, ale snad stihnu odejít na vejšku a vyhnu se tomu chaosu, který zde bude panovat.

A když ne. V Kauflandu mají prý pořád volné místo zelináře...Co už...

Vyvážená perspektiva

24. července 2016 v 12:00 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
Při setkání s lidmi mějte na pamětí dvě zásady: Za prvé, ten druhý je důležitý a významný! Každý člověk je významný! Z toho vychází druhá zásada: Také vy jste významní! Zvykněte si tedy při setkání s jiným člověkem na myšlenku: "Jsme dva významní lidé, kteří mají společně projednat něco, co je oboustranným zájmem k oboustrannému užitku."

Perspektiva

Nedávno mého známého zavolal personální šéf velké firmy a oznámil mu, že právě zaměstnal mladého muže, kterého mu doporučil.
"Víte, co mě na tom muži zaujalo?" ptal se. "Byl to způsob jeho vystupování. Většina ucházečů, kteří sem přijdou má strach. Všichni mi dávají odpovědi, o nichž se domnívají, že je chci slyšet. V jistém smyslu se chovají trochu jako žebráci - akceptují všechno a nejsou vybíraví.

George se choval jinak. Prokazoval mi úctu, ale co je právě tak důležité, měl úctu i sám k sobě. Položil mi právě tolik otázek jako já jemu. Není to žádný ustrašenec. Je skutečnou osobností a určitě půjde dobrou cestou."

Vědomí oboustranného významu vám pomůže k vyvážené perspektivě. A díky ní se váš protějšek ve vašem vědomí stane v poměru k vám méně závažný.

Možná že někdo, s kým musíte jednat, vzbuzuje strach svou velikostí a významem. Ale myslete na to, že je přesto jen člověkem s velmi podobnými zájmy, přáními a problémy, jako máte i vy.

Všichni jsme si podobni

23. července 2016 v 12:00 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
Proč mají lidé strach z druhých lidí? Proč je jich ve společnosti tolik rozpačitých a nesmělých? Co se skrývá za ostýchavostí? A co můžeme v takových situacích dělat?

Podobnost :)

Strach z lidí je závažný strach. Přesto existuje cesta k jeho překonání. Tohoto strachu se zbavíte, když se naučíte vidět ostatní ve "správných vztazích".

Jeden známý mému dědovi líčil, jak se mu podařilo své okolí takto vidět. Jeho případ nabízí velmi zajímavý pohled.

"Než jsem narukoval do druhé světové války, měl jsem téměř ze všech lidí strach. Nevěřil byste, jak plachý a ostýchavý jsem tehdy byl. Zdálo se mi, že jsou všichni mnohem chytřejší. Měl jsem komplexy ze svých tělesných i duševních nedostatků. Považoval jsem se prostě za rozeného outsidera.

Šťastným řizením osudu jsem pak u armády strach z lidí úplně ztratil. V letech 1942 a 1943 jsem byl nasazen jako sanitář ve velkém odvodovém centru právě v měísích, kdy se konaly masové odvody. Den za dnem jsem asistoval u prohlídek mužů a čím víc rekrutů jsem viděl, tím se můj strach z lidí zmenšoval.

Všichni tito mladí lidé, kteří kolem nás v Adamově rouše procházeli, se velmi podobali jeden druhému. Pochopitelně, byli tlustí, i hubení, velcí i malí, ale všichni působili nejistě a osaměle. Ještě před pár dny to byli snaživí mladí manažeři, farmáři, obchodní zástupci, dělníci nebo i zkrachovanci. Pár dní před tím byli vším možným, ale u odvodu vypadali všichni stejně.

Tenkrát mi došla základní myšlenka. Poznal jsem, že mezi lidmi je mnohem víc podobností než rozdílů. Pochopil jsem, že kamarád vedle mě měl často stejné zájmy jako já. Také on měl rád dobré jídlo, také on postrádal svou rodinu a přátelé, také on chtěl postoupit kupředu, i on měl své problémy a rád odpočíval. Když tedy ten druhý byl skutečně takový jako já, nebyl důvod se ho bát."

Nezní to jasně? Když se nám ostatní podobají, není důvod mít z nich strach.

Myšlenky

22. července 2016 v 12:00 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
Nechci vám nic zastírat: Každý člověk se dostává do nepříjemných, trapných a ponižujících situací. Ale úspěšní a neúspěšní lidé se v takových situacích chovají přesně opačně.

pametova banka

Neúspěšní lidé trapné chvíle zdůrazňují, často na ně myslí a přikládají jim ve své paměti příliš velkou váhu. Nemohou se těchto situací už zbavit a zaobírají se jimi téměř výhradně.

Sebejistí, úspěšní lidé tyto situace řeší a pak už jim nevěnují ani myšlenku. Specializují se na to, aby do své "paměťové banky" ukládali jen pozitivní myšlenky.

Jakého výkonu by byl schopný váš vůz, kdybyste ráno před odjezdem nasypali do převodovky hrst písku? Motor by se brzy zničil a nebyl by schopen jízdy. Negativní a nepříjemné myšlenky, které uložíte do své paměti, poškodí váš rozum stejným způsobem. Podobné myšlenky způsobují ve vašem duševním motoru přebytečné napětí a jisté opotřebování, vyvolávají poruchy ve formě starostí, zklamání, pocitů méněcennosti a přivolávají váš nezdar.

Chovejte se takto: Ve chvílích, kdy jste sami, myslete na příjemné, pozitivní zážitky. Ukládejte do své paměti dobré myšlenky. To posíli vaší sebedůvěru!

Dalším vynikajícím opatřením je to, když těšně před usnutím myslíte na pozitivní věci. Vzpomínejte na požehnání ve svém životě. Sečtěte si všechny příjemné věci, za něž byste měli být vděční: svého partnera, děti, přátelé, zdraví, dobré společenské postavení....Vzpoměňte si také na vše dobré, co jste v tomto dni viděli vykonat druhé. Připomeňte si svá malá vítězství a úspěchy. Projděte si důvody, pro které je vás život skutečně cenný.

Kam dál