Vím, že ne všechny zvrácenosti, o kterých se dočteš, se ti budou líbit, ale možná se najdou takové, které tě potěší nebo dokonce i zaujmou, což je ostatně mým cílem.


Jak jsem málem přišel o oko

2. srpna 2017 v 21:40 | Dave Dees |  Moje sexy cesta životem
Ještě pořád to nemohu rozdejchat. Jedu do práce, spěchám, nestíhám, chytnu dvoje závory (jak jinak...). Nakonec ale nějakým zázrakem přijedu včas. Vypnu babetu. Jdu ji parknout do garáže. Odendávám si notebook z nosítka (Přidělal jsem ho gumicuky, aby nevypadl). A najednou rána.



Gumicuky jsem natáhl až moc, a když jsem se je v garáži pokusil sundat, praskly. Švihlo mě to do obličeje. To byla taková rána. Myslel jsem, že mi to rozřízlo tvář. Strašně mě to pálilo a bolelo. Guma mě sekla jen pár milimetrů pod oko. V hlavě mi proběhlo, že mi to málem vypíchlo oko, že jsem mohl být jednooký..

Neměl jsem ale moc času o tom přemýšlet, protože potom nastala bolest tváře. Utíkal jsem rychle na recepci kouknout se do zrcadla. Tvář jsem měl celou fialovou a napuchlou. Jak kdyby mě někdo zmlátil včelím úlem.
A vzhledem k tomu, že mám celý týden na recepci pracovat, nebyla to dobrá zpráva. Rychle jsem si namočil kapesník a aspoň trochu ránu zchladil. Potom přišla druhá recepční, která mě ještě zjebala za to, že jsem přišel pozdě (přitom jsem tam byl 15 minut předem a na recepci jsem byl 2 minuty před začátkem mé směny), ale to je zase jiná kapitola...(PS: Hned v dalším článku jí to pořádně osolim! Těš se krávo jedna zku****á, šetřit slovy na tobě nebudu! :D)

Hned co odešla otevřel jsem notebook a jednou rukou napsal tenhle článek. Druhou si totiž přidržuju kapesník na tváři :D Takže tenhle článek píšu už dobrou půl hodinu :D


Každopádně vtipkování teď stranou! Vím, že mě asi nebudete brát vážně. Ani já bych asi takové varování typu: dávej na sebe pozor, nebral vážně. Ještě před hodinou bych jen odpověděl! "jojo" a jel dál. Ale teď po osvícení gumicukem mám úplně jiný názor. Pořád nemohu uvěřím tomu, že jsem mohl přijít o oko. Porád si představuji, co by se dělo dál. Jak bych bulel, byl v nemocnici, byl nešťastný a bylo by to všechno v háji.

V jedné sekundě se málem změnil celý můj život. Můj anděl strážný, ano on, věřím ,že to byl on mi už několikrát zachránil život před totální katastrofou. Děkuji ti moc!

Abych tedy to mé dlouhé krandání shrnul. Buďte opatrní, nikdy nevíte co se kdy může přihodit, i ta banální věc se může stát osudovou. Já ještě dopadl skvěle, ale jsou lidi, kteří takové štěstí neměli. Vím, že se to lehce říká a já bych taky nevěřil, že mi zrovna takováhle aktivita přivede takové problemy, ale bohužel je to tak.

Děkuji moc za přečtení článku. Doufám, že jste si z toho něco vzali. Těším se na Vás u dalšího článku, který snad už bude z jiného šálku kávy :)

Dave Sharm
 

Platy policistů?

26. července 2017 v 22:58 | Dave Dees |  Davovi úvahy
Ahoj všichni,

dnes bych se rád zamyslel nad platy policistů. Tedy, abych byl přesnější ne jen nad platy, ale nad "rentou", kteří policisté(Dobře, nejen policisté, ale i bachaři, hasiči, celníci apod...) dostanou po 20 letech služby(Dříve po 10 letech).

Tato "renta" činí zhruba 10 tisíc korun měsíčně a je vyplácena až do konce života.

Ano vím, že to takto funguje již spousty let, ale pořád nechápu proč to tak je?? Vždyť policisté a další jmenovaná sféra pracuje stejně, ba dokoknce i méně než ostatní normální lidé. Troufám si tvrdit, že policie pracuje o hodně hodně hodně méně a za hodně hodně hodně víc peněz než lidé v soukromé sféře. A poté ještě dokonce života budou mít 10 tisíc za nic?

Přijde mi to nefér. A myslím, že ještě víc nefér to přijde člověku, který se denně dře jen na to, aby měl minimlní mzdu. Posuďte sami a udělejte si vlastní názor. Vím, že se to nezmění a ani mě to zase tolik netankuje, ale i tak je fajn si zanadávat na ty zmetky nahoře, co dělají prd a berou takový prachy :D No snad mi za tenhle příspěvek nezaťuká na dveře policie...A když jo tak v cele je prý taky net.




Trapný brigády

20. června 2017 v 22:26 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
Je léto. Čas pařit, relaxovat a...... být na brigádě. Co když, ale máte totálně trapnou brigádu? Co když je až tak špatná, že byste šli raději do školy? Nebo dokonce poslouchali Evu a Vaška? A přesně s takovým problémem se já potýkám.

Nebudu zacházet do detailů, ale řekl bych, že důležitější než peníze jsou lidé kolem vás. A já na ty lidi mám sakra pech. Vsadím se, že kdybych pracoval v armádě můj spojenec mě zastřelí. A kdybych byl prezident byl bych určitě Zeman...Co už...
 


Pálava a gang motorkářů

15. června 2017 v 22:00 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Čáo,

dnes jsem se rozhodl napsat o našem školním, možná 2 roky starém zážitku. Takže se pohodlně usaďte a zavzpominejte se mnou na ty dobré středoškolské časy. (Ano, jsem měsíc po maturitě a už na mě přichází vlna nostalgie).

Abych Vás správně uvedl do děje. Každý rok jezdí třída sexta (druháci) na poznávací pobyt na Moravu. Je to na týden, jezdí tam s námi učitelé biologie a chemie a tak nějak se očekává, že si studenti dají maximálně doušek dobrého vína. (Samozřejmě, že myslím rulandské šedé ročník 1997!)

Po příjezdu byli učitelé velice unavení a tak jsme počkali až si půjdou lehnout a rozjeli jsme mejdlo. Bylo to luxusní! Míchaný alkohol, zábava, striptýz... Ne, samozřejmě vtipkuji, ani přes naše chtive nároky žádný striptýz ani noc nahoře bez nebyla... Ale i tak se jednalo o vydařenou akci.

Bohužel po chvíli se objevil problém..... Alkohol došel..... . Hned jsme svolali radu a okamžitě vyslali chrabré, udatné sedmnáctileté teenagery (tudíž mne, Richarda, Otu a George), aby zachránili situaci. V nedalekém kempu totiž ten večer přijela banda starých a i přesto dost drsných motorkářů. Nám nebylo 18, tudíž jediná šance jak získat tento opěvovaný nápoj byl od gangu seniorů.

'' Dobrý den, my tady máme dvoustovku, nemohli by jste nám něco koupit prosím. Nám nic neprodají. '' řekl Richard nesměle
'' Haha pánové, tak takhle jo? No když přinesete nějaký holky tak jo ''
'' My žádný nemáme '' snažili jsme se krýt spolužačky a nevymenit je za láhev vína.
'' Tak učitelky, pěkně se sukničkou ''
.......... Určitě si dovedete představit jak to dal pokračovalo. Já si to totiž už moc nepamatuji :D Důležité, ale je, že jsme od nich nakonec koupili víno. Na chatě jsme situaci zachránili. To jsme ale netušili, že druhý den se nám to krutě vymstí.

Šli jsme zrovna s učitelkami ráno na expedici, když to najednou z ničeho nic slyšíme:
'' Tak co kluci, jak vám chutnalo víno? Dneska další? '' řval motorkář z rohu hospody.
Koukli jsme se na sebe, zrudli a zbytek už asi znáte. Z ty věznice se jen tak nedostaneme 😀

Noční

14. června 2017 v 21:38 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem
Dobré ráno všem, kteří se z kvalitních blogů proklikali až sem. Vítám Vás na samotném dně.

Dnešní noc mi vůbec, ale vůbec neutiká. Jsem na brigádě. Na recepci. 12 hodin. Od osmi do osmi a musím přiznat, že je to ta nejdelší noc na světě! Zkoukl jsem 3 filmy a nevím co dál.

Takže se děste! Mé noční výlevy, hlášky a kdejaké žgvance přichází...

Zatím Čáo

Pípání

15. prosince 2016 v 15:30 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem

"píp" "píp"
"Ukrad, ukrad. To nee toto ukrad" žvatlala podělaná vietnamka.
"Nic jsem neukrad. Klidně mě prohledejte" říkám nasraně
"Ukrad, ukrad. To ne toto. Projit jednou jeste"
"píp píp"
"Tak co doprdele? Nic nemám" řvu a sundávám si oblečení
"Projit jednou jeste"
"píp píp"

Nevím čím to je. Ale poslední 3 dny pípám ve všech obchodech z kterých vycházím. Paradoxně když do nich vejdu nic se nestane. Ale jakmile odcházím a jsem v obchodě jen proto, abych si prohledl zboží, tudiž si nic nekupuji a odcházím z prázdnou. Začínám pípat.

A proto já, Dave Sharm, slavnostně prohlašuji, že přestávám navštěvovat obchody. Ekonomiko. Zhrouť se!

Vzpomínky ze střední

7. prosince 2016 v 21:33 | Dave Sharm |  Moje sexy cesta životem

Ano, ano..Vím..Jsem ještě pořád na střední, tedy gymplu, ale už za 4 měsíce ho opouštím a je mi to strašně líto. Miloval jsem to. Miloval jsem lidi tam. Mé spolužáky. Mé učitele. Dokonce i naší třídu. Uznávám, že byly časy, kdy jsem je všechny nesnášel a přál si, aby shořeli v pekle (nebo, aby aspoň, aby na chvíli byli zavřeni v jedné mistnosti s puštěným CD Evy a Vaška). To bylo dost k úvodu. Teď bude následovat spousta frází, hlášek, kterým nikdo kromě mě a zbytek mého kolektivu nebude rozumět. Jsou to inside joky a jsou prostě legendární!

Třeba dneska:

Kamča ke mně byla otočená zády a já ji chtěl pohladit flaškou přes mikinu. Jenomže mám malé ručičky a nedošáhl jsem na ní. Tedy aspoň jsem si to myslel. Poté se Kamča otočila a usmála se.
Já se udivil a pravil: "Ty jsi to cítila?"
A Ríša v pozadí, zaneprázdněn přípravou učebnic na češtinu:" Coo? Ty sis usral?" :DDDDDDDDDDDDDDDDD

Jednoho krásného dne. Tedy jednu krásnou polední pauzu jsme se já, Jája, Kamča a Ríša přesunuli do studovny. V tu dobu pracovali na naší škole Ukrajinci, kteří blízko studovny něco opravovali. Byli jsme v průběhu velice zajimavé konverzace a najednou Ukrajinec přišel k nám do studovny. Něco žbleptnul. (Asi nějakou ukrajinskou nadávku). Zapojil kabel do elektriky a odešel. Všichni jsme byli udiveni a já se najednou zeptal:

" To byl ukrajinec?"
Kamča: "Cože? To byl penis?" :DDDDD
(Ano, Kamča disponuje obrovským smyslem pro dvojsmysly a i ve slově ukrajinec slyší penis) :DDDD

Kamča si procházela sešit z Biologie a já s Leošem jsme stáli nad ní a koukali do něho s ní. Poté Kamča otočila stránku, protože ji již měla přečtenou. To byla ale chyba. Protože Leoš, král všech králů, ji přečtou neměl.
Zrudnul, nasral se a řekl: "Otoč tu stránku zpátky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" :DDDD

Povídám o přihodě se zubařem a najednou říkam: No ten zubař byl prostě luxusní. Ale potom příjde černoch a dá ti to tam bez rukavic! :DDDDDD

Tohle je jen krátky zlomek co se udál v tomhle roce. Kéž bych nebyl tak zapomnětlivý a pamatoval si hlášky i z předchozích ročníků. Třeba si na to časem rozpomenu. A když ne, myslím, že mi ukrajinec bude stačit! :DD

Příběh žvejky

5. prosince 2016 v 15:08 | Dave Dees |  Moje sexy cesta životem

"Byla jsem tak krásná. Byla jsem ta nejkrásnější orbitka ze všech. A teď jsem tu. Ležím na jakémsi černém povrchu"

--zvuk v dáli--

Zvuk v dáli: "Součást posádky. Součást lodi."
Orbitka: "Coo? Jacku? Si to ty? To je sen? Jsem v Pirátech z Karibiku! Jupíííí"
Další žvejka:"Ne! Jsi na chodníku tupče."
"Já jsem černá žvejkačka a velím tady tomu!"

--mlask--

Orbitka: "Uuuu, něco mě zmáčklo, ale zuby to nebyly."
Černá žvejka: "Nejsi v puse orbitko! Nyní se nacházíš na místě bez vlhkosti. Na místě, kde už nikdy nepocítíš lidský jazyk a nikdy se už neomyješ v jeho slinách"
O: "Neeeee. Já jsem snad v pekle. Proč se mi tohle děje? Prooč?"
Č: "Už nejsi užitečná. Byla jsi vyvrhnuta z ráje.Teď budeš navždy přilepená k zemi. Zčernáš a v asfalt se obrátíš. Splyneš s ním...navždy..
O:"Hmmm. To zní depresivně, placko. Ale mýlíš se. Jedinný pravý vůdce jsem tu já!

Ha jáááááááá


Seznam na ledničce

4. prosince 2016 v 20:54 | Dave Dees |  Moje sexy cesta životem

"Jooooooo mami"
"To ti mám jako na ledničku dávat seznam věcí co máš udělat? To mi jako nejseš schopnej s ničím pomoct?"

---pětiminutová přestřelka názorů mezi Meruňkou a MamaKukou pokračuje--

Mamka tvrdě vyhrává. Meruňka je v úzkých. Balí pár švestek a utíká zpět do svého krytu ve světle monitoru.

Dnes , opět jako každý den, spravedlnost vyhrála. Ale jednou příjde den, kdy Meruňka povstane a srazí mamčinu krutovládu k zemi. Do té doby, ale snad stihnu odejít na vejšku a vyhnu se tomu chaosu, který zde bude panovat.

A když ne. V Kauflandu mají prý pořád volné místo zelináře...Co už...

Vyvážená perspektiva

24. července 2016 v 12:00 | Dave Sharm |  Davovi úvahy
Při setkání s lidmi mějte na pamětí dvě zásady: Za prvé, ten druhý je důležitý a významný! Každý člověk je významný! Z toho vychází druhá zásada: Také vy jste významní! Zvykněte si tedy při setkání s jiným člověkem na myšlenku: "Jsme dva významní lidé, kteří mají společně projednat něco, co je oboustranným zájmem k oboustrannému užitku."

Perspektiva

Nedávno mého známého zavolal personální šéf velké firmy a oznámil mu, že právě zaměstnal mladého muže, kterého mu doporučil.
"Víte, co mě na tom muži zaujalo?" ptal se. "Byl to způsob jeho vystupování. Většina ucházečů, kteří sem přijdou má strach. Všichni mi dávají odpovědi, o nichž se domnívají, že je chci slyšet. V jistém smyslu se chovají trochu jako žebráci - akceptují všechno a nejsou vybíraví.

George se choval jinak. Prokazoval mi úctu, ale co je právě tak důležité, měl úctu i sám k sobě. Položil mi právě tolik otázek jako já jemu. Není to žádný ustrašenec. Je skutečnou osobností a určitě půjde dobrou cestou."

Vědomí oboustranného významu vám pomůže k vyvážené perspektivě. A díky ní se váš protějšek ve vašem vědomí stane v poměru k vám méně závažný.

Možná že někdo, s kým musíte jednat, vzbuzuje strach svou velikostí a významem. Ale myslete na to, že je přesto jen člověkem s velmi podobnými zájmy, přáními a problémy, jako máte i vy.

Kam dál